bugie.cz

Nadpis článku neprošel autocenzurou

Předpokládám, že jste již zaslechli o tragédii, která se stala začátkem týdne v Bratislavě. Pokud ne, tak ve stručnosti: bývalý voják vzal samopal a postřílel s ním sousedy a pak zastřelil i sebe (to je oficiální a pravděpodobná verze, nicméně na webu se dá najít spousta odchylek). Tato událost by sama o sobě nevyvolala až takový zájem médií a určitě by mě nepřinutila napsat článek (mám na stole připravených několik dalších témat více odpovídajícím tématu blogu), ovšem na této je cosi zvláštního. Postřílená rodina byla romská a jak se postupně ukazuje, nebyla zrovna bezproblémová.

Společnost na netu se ihned rozdělila na dva plus mínus stejně veliké tábory. Jedna skupina útok odsuzuje jako rasově motivované zlo nejvyššího kalibru, druhá je přeci jenom opatrnější v hodnocení. Já jsem tak někde mezi. Čin jako takový musím jednoznačně odsoudit – vražda není a nikdy nemůže být řešením jakéhokoliv sporu.

Na druhou stranu ale musím říct, že ze všech dostupných zdrojů a ve větší či menší míře dozvídám, že rodina rozhodně nebyla bezproblémová. Její přítomností trpěli všichni obyvatelé domu, až to jeden z nich nevydržel. Bohužel měl k dispozici zbraň.

Jsem naprosto přesvědčen o tom, že v podobné situaci se nachází v současnosti nemalé množství rodin a obyvatel tohoto státu. Jsou často ne zrovna dobrovolně a ne zrovna chtěně obohacováni kulturními rozdíly romského etnika. A většina z nich nemá moc možností to změnit. Romové se v ČR stali jistou vyvolenou kastou, na které si žádná státní moc nedovolí. Romové mohou co chtějí, vždyť jakýkoliv pokus o regulaci by byla diskriminace a xenofobie. Lidé se dost často nemohou odstěhovat, protože byt či dům je vzhledem k sousedům neprodejný/nepronajatelný a lidé nemají peníze, aby byt prostě nechali svému osudu a někde si koupili nebo pronajali jiný. A tak trpí a doufají, že se to snad někdy zlepší. A Romové hodují a slaví a kulturně nás obohacují.

V ČR žije kromě Romů spousta dalších národnostních skupin – Rusové, Asiaté, Arabové. Většina z nich zde žije jen pár desítek let, maximálně jednu generaci. Za tu jednu generaci se naučili bez problémů v naší společnosti fungovat, naučili se česky, naučili se respektovat naše zákony, pracují, jejich děti chodí do normálních škol. Mezi vietnamskou menšinou mám několik kamarádů a všechno to jsou milí, slušní lidé. Pokud se dopustí zločinu, jsou stíháni úplně stejně, jako Češi. Proč to stejné nejde u Romů? Proč když Rom poruší zákon, naše milovaná policie to prostě zamete pod koberec? To se jich policie bojí? Nepřekvapila by mě kladná odpověď.

Vezměme si dva případy z poslední doby - útok žhářů na romskou rodinu ve Vítkově a napadení mladíka třemi Romy v Bohosudově. V obou případech se jedná v principu o stejné činy: skupina mladíků jedné etnické skupiny napadla příslušníka jiné etnické skupiny a způsobili mu těžké ublížení na zdraví s trvalými následky. Podle mě se v obou případech jedná o stejný čin a měl by být stejně souzen. Opak je pravdou. Zatímco z Vítkova se stala exemplární kauza a obžalovaní byli veřejností odsouzeni dlouho před jejich uznání vinnými, o útoku v Bohosudově se dlouho nemluvilo. A když se dostal na světlo světa tak ne kvůli útoku, ne kvůli ublížení na zdraví ale kvůli tomu, že se na FB objevili fotky oběti po útoku, tak že „ohrožení práv osobnosti“ a kdesi cosi.

Přijde vám tohle smysluplný? Já se přiznám že mě ani trochu. A přitom by stačilo dodržovat ústavu, resp. Listinu základních práv a svobod, kde se v hlavě 5 jasně píše, že jsme si všichni před zákonem rovni. To je součástí ústavy a to je jediná věc, kterou lidi chtějí – rovnost. Jak je možné, že činy Romů jsou přehlíženy? Jak je možné, že proti Romům policie nezasáhne se stejnou razancí jako proti ostatním? Krásný příklad byl rumunský princ. Spousta Romů bez jakéhokoliv povolení několik dní obléhala nemocnici, tábořila na pozemcích kde neměla co dělat a policie proti nim nic. Jakmile to ale zkusili redaktoři mladé fronty, vyhodila je po dvaceti minutách první hlídka policie.

Když se tak dívám kolem sebe, vidím vzrůstající napětí. Je to vidět i na výsledcích dělnické strany ve studentských volbách – vždyť oni by se dostali do parlamentu! Ano, je pravda že většina hlasů byla stylem „rodiče říkají, že jsou špatní, tak já jim najust dám hlas“, ale nedělám si iluze že tak půl procenta byly hlasy, které by DS skutečně dostala.

Dorůstá generace, která nezažila komunismus. Dorůstá generace, která není zvyklá takříkajíc „držet hubu a krok“. Dorůstá generace, která nechápe, proč by měli mít Romové nějakou výhodu, která považuje svůj majetek za svůj a nehodlá se smířit s tvrzením „no tak potkám Roma a koupim si novej mobil“. A tahle generace se může jednou naštvat a začít brát právo do svých rukou.

Neříkám, že k tomu dojde zítra, neříkám, že za rok, neříkám, že za deset. Pouze říkám, že pokud se s tím nic nebude dělat, jednou k tomu dojde. A neskončí u jedné vystřílené rodiny na sídlišti, mluvím tady o otevřené občanské válce. Mluvím tu o stavu, kdy se Češi zvednou od svého piva a začnou něco dělat. A pak bude pozdě.

Česká republika má obrovskou výhodu v pivovosti Čechů. Prostě si zanadáváme v hospodě a je klid. Vždyť kdy jsme naposled nějak celonárodně povstali? Se zbraní v ruce naposled v patnáctém století! Díky téhle povaze mají všechny možné organizace dost času začít s řešením. Řešením mírovým a řešením výhodným pro obě strany – zapojení Romů do společnosti. Je mi jasné, že to bude trvat dlouho. Ale sakra, vždyť tu žijí už několik set let. To už by si mohli aspoň trochu zvyknout na náš způsob společnosti.

Podstatné je, že Romové sami musí chtít. Musí se najít v Romské komunitě někdo, kdo povstane a řekne jim Takhle ne. Romové potřebují svého M. L. Kinga (pokud neznáte – člověk co se v první polovině 20. století asi nejvíc zasloužil o rovnoprávnost černochů. A sám to byl černoch.). Veškeré organizace i stát může pouze připravit cestu, ale Romové po ní musí chtít jít a musí jít sami. Protože jinak to dopadne špatně, moc špatně.

Tak a teď slyším to řičení, ty nadávky na mojí hlavu a na tenhle článek, jak si jenom dovoluju házet všechny Romy do jednoho pytle, vždyť přece všichni nejsou jenom zloději, násilníci a nemakačenka. To máte pravdu, nejsou. Je sousta Romů, kteří pracují, posílají svoje děti do školy, sami mají slušné vzdělání a chtějí se zapojit do společnosti. A ano, ti to mají těžké. Ale nikde jsem nečetl, že by právě oni nadávali, že by oni měli před kamerou všech českých televizí sáhodlouhý projev na téma rasismus a jak je všechny utlačujeme. Oni dokázali překonat tuhle auru a dokázali se začlenit. A právě z jejich řad může přijít Romský M. L. King. A vlastně musí.

Takže milovaný státe – přestaň prosím s vyhazováním peněz oknem za různé posudky, různé integrační programy a různé agentury pro zapojení Romů do společnosti. Začni plnit svou roli ochránce lidí – všech lidí. Dokaž nám, že jsou názory o reálném zvýhodnění Romů blbost. Dokaž, že tento článek prostě nemá pravdu! Něco mi říká, že je nejvyšší čas.